70. let hřebčína Slatiňany

Pardubice/Slatiňany – Už 70 let uplynulo od chvíle, kdy profesor František Bílek přemístil stádo posledních starokladrubských vraníků z Průhonic do Slatiňan. Zachránil je tak od jejich zániku a tradice druhé varianty starokladrubského koně a jeho regenerace mohla pokračovat v bývalém hřebčíně rodu Auerspergů. Tuto skutečnost připomenul o víkendu chovatelský den ve Slatiňanech, kterého se zúčastnil také 1. náměstek hejtmana Roman Línek.

Program zasvěcený koním a jezdectví uspořádal Národní hřebčín Kladruby nad Labem ve spolupráci se státním zámkem Slatiňany v atraktivním prostředí zámeckého parku. Nechyběly tradiční ukázky zápřeže, čtverylka starokladrubských hřebců nebo dámy v sedlech. Rozmanitost programu dotvořily speciální ukázky Jump and drive, Pas de deux či Pushballu. Pomyslnou třešinku odpoledního programu zajistilo vystoupení v podání slavnostního vícespřeží.

Z historického hlediska jsou prioritou starší starokladrubští bělouši. Vraníci se začali chovat v Kladrubech až ke konci 18. století. Po vzniku samostatného Československa jim osud nepřál. Poslední zbytky plemenného materiálu naštěstí soustředil profesor Bílek do Průhonic u Prahy v době druhé světové války a začal s regenerací tohoto plemene. Ta pokračovala od roku 1945 už ve Slatiňanech a podíleli se na ní šlechtitelé Lev Richter, Jaromír Dušek a Zdenka Dyková.

„Bělouši i vraníci tvoří nyní nezaměnitelný charakter historických plemen koní chovaných v našem kraji a je dobře, že obě varianty mají možnost se dále rozvíjet. Hovořili jsme o tom mimo jiné i s paní Alexandrou Lotz, která pracuje na srovnávací studii evropských hřebčínů. Ta bude jedním z podkladů žádosti o zařazení Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, jeho historické krajiny a starokladrubského koně na seznam světových památek UNESCO,“ uvedl Roman Línek.